Bůh je láska (zamyšlení)

  • Rubriky příspěvkuZamyšlení

Bůh je zdrojem života, moudrosti a radosti. Snaží se zjevit se nám v nejhlubších a nejněžnějších lidských vztazích, jaké může lidské srdce poznat. Ty však mohou lásku Boží k nám znázornit jen nedokonale.

Bůh stvořil člověka naprosto svatého a šťastného. Krásná země nenesla stopy úpadku, ani stín zla. Teprve přestoupení zákona Božího – zákona lásky – přineslo trápení a smrt. Přesto i v utrpení, které přichází jako následky hříchu, se projevuje láska Boží. I když svět padl do hříchu, není díky Boží milosti stále jen místem bídy. V přírodě samé nacházíme poselství naděje. I na bodlácích jsou květy a trní je poseto růžemi.

“Bůh je láska” je napsáno na každém rozvíjejícm se poupěti, krásné květy, nádherně zbarvené, provoňující vzduch svými vůněmi, majestátné lesní stromy se svým bohatým, sytě zeleným listovím – to všechno podává svědectví o laskavé otcovské péči našeho Boha a o jeho touze učinit své děti šťastnými.

Bible zjevuje Boží charakter. Bůh je milostivý a plný slitování (Jonáš 4,2), protože má zalíbení v milosrdenství (Micheáš 7,18).

Ačkoliv existují tyto důkazy, zaslepil nepřítel dobra lidská srdce natolik, že se na Boha dívají s lhostejností nebo se strachem a představují si, že je přísný a neúprosný. Satan svedl lidi k tomu, že se dívají na Boha jako na bytost, jejíž hlavní vlastností je strohá spravedlnost – jako na přísného soudce, tvrdého a nesmlouvavého věřitele. Satan líčí stvořitele jako bytost, která bedlivě sleduje chyby a omyly lidí, aby je pak mohla potrestat.

Proto přišel Ježíš a žil mezi lidmi, aby rozptýlil tento temný stín tím, že odhalí světu nekonečnou lásku Boží. Syn Boží přišel, aby zjevil Otce. O svém pozemském poslání Ježíš řekl: “Duch Hospodinův je nade mnou,  proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst, poslal mne,  abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku, abych  propustil zdeptané na svobodu.” (Lukáš 4,18).

Ježíš chodil a konal dobro, uzdravoval všechny, které ovládal satan. V každém skutku, který za svůj život vykonal, se projevila láska, soucit a slitování. Jeho srdce se otevíralo lidem v něžném soucitu. Vzal na sebe lidskou podobu, aby se mohl přiblížit potřebám člověka.

Ježíš nezamlčel jediné slovo pravdy, ale pronášel je vždy s láskou. K lidem byl Ježíš vždy ohleduplný, laskavý a pozorný, nikdy zbytečně nazranil citlivou duši. Nevytýkal člověku slabost. Mluvil pravdu, avšak vždy s láskou. Káral pokrytectví, nevíru a nepravost. Když pronášel své výtky, byly v jeho hlase slyšet slzy. Obyvatelé Jeruzaléma ho zavrhli, ale on na ně stále pohlížel se soucitem a láskou. Jeho život byl životem plným sebezapření a promyšlené péče o  druhé. V každém člověku viděl ztraceného hříšníka, jehož přišel  zachránit. Taková je povaha Kristova, jak se projevila v jeho životě. Je to povaha Boží.

Ježíš žil, trpěl a zemřel proto, aby nás zachránil. Bůh svému Synu  dovolil, aby se Ježíš vystavil hanbě, urážkám a ponižování, nenávisti a smrti.

Kristus nepřinesl tuto velkou oběť proto, aby vzbudil v Otcově srdci  lásku k člověku nebo aby v něm vyvolal ochotu nás vysvobodit. “Tak  Bůh miloval svět, že svého jediného Syna dal (jan 3,16). Kristus byl  prostředníkem, skrze něhož mohl Bůh vylít svou nekonečnou lásku na  svět padlý do hříchu. “Bůh to byl, jenž Kristem smiřoval svět se  sebou” (2. Kor. 5,19).

Nikdo jiný než Syn Boží nás nemohl vykoupit, neboť jen on, jenž byl  u Otce, mohl zjevit Boha. Jedině on, jenž znal výšku a hloubku  Otcovy lásky, ji mohl zjevit světu. Nic menšího, než nekonečně velká  oběť, kterou přinesl Kristus pro padlého člověka, nemohlo vyjádřit lásku Otcovu ke ztracenému lidskému rodu.
“Hleďte, jak velkou lásku nám Otec daroval: byli jsme naváni dětmi  Božími a jsme jimi” (1. Janova 3,1) Jak vysoce jsou zde lidé  hodnoceni! Přestoupením se lidé stávají poddanými satana. Vírou v  Kristovu zachraňující lásku se opět stávají dětmi Božími. Taková láska nemá obdoby.

Bůh touží po svých dětech na zemi láskou, která je silnější než smrt. Celé nebe stále vynakládá námahu, aby zachránilo vzbouřené lidstvo a přivedlo je zpátky domů. Co víc mohl Bůh pro nás udělat?

Zpracováno podle: E.G. White: Cesta ke Kristu
Vlaďka Jelínková

Sdílet:
Share