Služba ve věznicích se stále rozrůstá a potřebuje nové pomocníky, kteří by byli ochotní si pravidelně dopisovat s vězni. Pokud se na to necítíte povoláni nebo z jiného důvodu nemáte zájem, nevadí, chápu to. Prosím o modlitby za tuto službu, za vězně, za služebníky. Děkuji všem, kteří nějakým způsobem pomáhají ať už příspěvky, dary, modlitbou. Bez vás by služba nemohla fungovat. Věřím, že to má smysl. Přála bych vám zakoušet tu radost z úspěchů a zázraků, které kluci zakouší. Zažívám vděčnost, skutečnou vděčnost za každého jednoho z nich.
Jsou to naprosto úžasné Boží děti. Citliví lumpové, kteří touží po přijetí a lásce, která se jim dostává těmi nejdojemnějšími způsoby. Nemusíte psát romány. Někdy stačí jen krátká modlitba na papíře, kterou přiložím ke svému psaní. Přála bych vám slyšet o radosti, když při rozdávání pošty zaslechnou svá jména. Zakouší vděčnost, že o ně někdo stojí. Že nejsou zatracenci beze jména. Najednou vidí, že mají hodnotu, že na své zápasy nejsou sami. Že s nimi někdo počítá a to bez ohledu na jejich minulost, kterou mnozí touží změnit. Nebudou dokonalými, budou padat, dělat kopance a možná pro nás budou zklamáním. Nebudou jednat podle našich představ, možná se navrátí ke starému způsobu života. A možná taky ne … Zápasí stejně tak jako ve svých svých životech zápasíme i my. Nejsou horší, jen jejich zlé skutky jsou viditelnější a jsou za ně potrestáni výkonem trestu odnětí svobody (VTOS). Jsou to milované Boží děti, které potřebují zakoušet milost. Stejně tak jako ji potřebujeme zakoušet i my. Touží po nových životech, po naději, po přátelství, které si nebude klást za podmínku jejich dokonalost, které nejsou schopni. Stejně tak jako jí nejsme schopni my.
Prosím o jediné – neustávejte ve svých modlitbách. Káťa
