michals dne 31.1.2016

modla_logo
Podle druhého přikázání (Ex 20:4-6) je modla lidský výtvor, který představuje stvoření a člověk takovému výtvoru slouží. V dnešní době už modly tiše spí v sutinách historie a občas se objeví jako součást archeologických vykopávek. Takže dnešní člověk žije v bezpečí a žádné modly jej neohrožují. Dokonce ani nemá chuť něco takového vytvářet. Pokud chceme hovořit o nějakém “náboženském” konkurentovi současnosti, spíš by to byly vědecké teorie o původu člověka a vesmíru.

Tímto úvodem jsme, ale uspokojili jen první část tohoto přikázání. Druhá hovoří o uctívání a službě. Modly se stávají skutečně živými až, když člověk začne vykonávat činnost, která je korigována právě tímto předmětem. A přiznejme, aby člověka něco řídilo, nemusí to být zrovna předmět, ale docela dobře i představa nebo touha. Vděčnými příklady je touha po tom být nejlepší, po penězích, po kariéře atd. Nebo z jiného soudku může jít o určitý druh závislosti.

Písmo klade důraz na to, že aktivita člověka má být výlučně ovlivňována Bohem a pokud je tomu jinak, jde o modloslužbu. V modloslužbě je člověk otrokem něčeho jiného, co ovlivňuje jeho jednání, namísto toho, aby to byl Bůh. Takto důrazný je zejména Nový zákon (viz Ř 7). Jedině služba Bohu dává člověku pravou svobodu a kontrolu nad sebou.

Vhodné tedy je zpytovat sama sebe, zdali se náš život neuchýlil právě tím špatným směrem.

Sdílet:
Share